Rada bezpečnostiFunkce a pravomoci


Funkce a pravomoci


Charta vymezuje tyto funkce a pravomoci Rady bezpečnosti:

  • udržovat mezinárodní mír a bezpečnost v souladu se zásadami a cíli Organizace spojených národů;
  • formulovat plány na vytvoření systému omezení zbrojení;
  • vyzývat strany konfliktu, aby vzájemné spory řešily mírovou cestou;
  • zabývat se konflikty a situacemi, jež by mohly vést k mezinárodnímu napětí, a doporučovat způsoby řešení těchto sporů či podmínky pro uzavření dohody;
  • určovat, zda dochází k ohrožení míru či aktu agrese, a doporučovat opatření, jež by měla být učiněna;
  • vyzývat strany sporu k přijetí prozatímních opatření, která jsou nezbytná nebo vhodná k zabránění dalšímu zhoršování situace;
  • vyzývat členské státy, aby se při naplňování rozhodnutí Rady bezpečnosti uchylovaly k opatřením vylučujícím použití ozbrojené síly (kupříkladu k sankcím) ;
  • schvalovat použití síly v zájmu udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti;
  • podporovat mírová řešení místních sporů prostřednictvím regionálních mechanismů a využívat je k prosazování svých pravomocí;
  • doporučovat Valnému shromáždění jmenování generálního tajemníka a společně s Valným shromážděním volit soudce Mezinárodního soudního dvora;
  • vyžádat si od Mezinárodního soudního dvora odborná stanoviska k právním záležitostem;
  • doporučovat Valnému shromáždění přijetí nových zemí do OSN.

Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Rada se může sejít kdekoliv: v roce 1972 například zasedala v etiopské Addis Abebě, následující rok v panamském hlavním městě Panama, v roce 1990 se sešla v Ženevě.

Pokud je RB předložen podnět týkající se ohrožení míru, nejprve oběma stranám obvykle doporučí, aby se pokusily o dosažení dohody mírovou cestou. V některých případech samotná RB situaci prošetří a zajistí zprostředkování dohody. Může na místo vyslat svůj tým, jmenovat zvláštní zmocněnce nebo požádat generálního tajemníka, aby využil svých zprostředkovatelských možností.

Pokud spor vyústí v ozbrojený konflikt, snaží se Rada bezpečnosti především o jeho co nejrychlejší ukončení. RB může vyhlásit podmínky příměří, které mohou sloužit jako prevence další eskalace násilí.

Rada bezpečnosti rovněž vysílá vojenské pozorovatele a mírové jednotky OSN. Jejich posláním je zklidnit napětí v problematických oblastech, oddělit od sebe nepřátelské strany a vytvořit atmosféru, v níž je možno usilovat o mírové urovnání. V souladu s kapitolou VII Charty OSN může RB přijímat donucovací opatření zahrnující hospodářské sankce, zbrojní embargo, finanční sankce, zákaz cestování nebo kolektivní vojenské akce. Sankce jsou významným nástrojem při prosazování mezinárodního míru a bezpečnosti. Každý z existujících sankčních režimů pracuje s takzvanými „chytrými“ nebo cílenými sankcemi – zbrojním embargem, finančními sankcemi nebo zákazem cestování – upravenými tak, aby se vyloučily nebo minimalizovaly vedlejší nezamýšlené účinky. Sankce se zaměřují na osoby a skupiny odpovědné za akce, které mezinárodní společenství odsoudilo, přičemž zbytek obyvatelstva a mezinárodní obchod nejsou sankcemi postiženy.

Po válce v Perském zálivu v roce 1991 ustavila RB Zvláštní komisi OSN (UNSCOM), která měla společně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) ověřit likvidaci iráckých zbraní hromadného ničení. Její mandát v roce 1999 převzala Monitorovací, verifikační a inspekční komise OSN (UNMOVIC). Rada bezpečnosti ustavila také dva mezinárodní trestní tribunály pro stíhání zločinů proti lidskosti spáchaných na území bývalé Jugoslávie a ve Rwandě. Oba tribunály jsou přidruženými orgány RB. Po teroristických útocích na Spojené státy 11. září 2001 zřídila RB jako svůj přidružený orgán Protiteroristický výbor.

Pracovní skupina Valného shromáždění se od roku 1993 zabývá reformou Rady bezpečnosti, včetně otázky rovnoprávnějšího zastoupení a zvýšení počtu členů.