Valné shromážděníZasedání


Funkce a pravomoci | Zasedání


Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. Od roku 2004 (59. řádné zasedání) připadá zahájení na úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními.

VS může navíc svolat své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí. Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě souhlasu kterýchkoli devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN či na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.

Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS:

  • První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost.
  • Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor.
  • Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor.
  • Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace.
  • Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor.
  • Šestý výbor – Právní výbor.

Některé otázky se projednávají přímo na plenárních zasedáních, další se postupují do jednoho ze šesti výborů. Rezoluce a další rozhodnutí včetně doporučení z výborů se přijímají na plenárních schůzích, obvykle před prosincovou přestávkou řádného zasedání. Mohou být schváleny hlasováním, ale i prostým souhlasem bez hlasování.

Valné shromáždění obvykle přijímá rezoluce a rozhodnutí hlasováním většiny přítomných členů. Důležité otázky, jako jsou doporučení týkající se mezinárodního míru a bezpečnosti, volby členských států do některých významných orgánů OSN a rozpočtové záležitosti, se rozhodují dvoutřetinovou většinou. Hlasování může být provedeno formou zaznamenaného hlasování, prostým zvednutím ruky nebo výzvou k jednotlivým zástupcům.

Usnesení VS sice nejsou pro vlády právně závazná, vyjadřují však převládající světový názor na mezinárodní otázky, a mají tak morální autoritu světového společenství.

Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají:

  • výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva;
  • mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním;
  • Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků.