O OSNRozpočet OSN



Řádný rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dvouleté období. Rozpočet předkládá generální tajemník a posuzuje jej Poradní výbor pro administrativní a rozpočtové otázky tvořený šestnácti odborníky, kteří jsou navrhováni vládami svých zemí a voleni Valným shromážděním. Práci ve výboru však vykonávají sami za sebe na základě své odbornosti. Programová hlediska posuzuje Výbor pro program a koordinaci složený ze 34 odborníků, kteří jsou voleni Valným shromážděním a jednají v souladu se stanovisky svých vlád.

Rozpočet schválený pro dvouleté období 2004-2005 činí 3,16 miliardy dolarů, což proti období 2002-2003 představuje nulový nárůst. Rozpočet zahrnuje náklady na programy OSN pro politické záležitosti, mezinárodní právo, mezinárodní spolupráci pro rozvoj, poskytování informací veřejnosti, lidská práva a humanitární otázky.

Hlavním zdrojem řádného rozpočtu jsou příspěvky členských států. Příspěvky se stanovují na základě stupnice schválené Valným shromážděním na doporučení Příspěvkového výboru tvořeného 18 odborníky. Ty vybírá Valné shromáždění na doporučení Správního a rozpočtového (pátého) výboru a odborníci svou práci vykonávají na základě své odbornosti, nikoli z politického pověření.

Základním kritériem stanovení stupnice příspěvků je platební schopnost jednotlivých členských států. Ta je určena posouzením relativního podílu na celkovém globálním hrubém domácím produktu a s ohledem na množství dalších faktorů (například příjem na hlavu). Každé tři roky výbor výši příspěvků přehodnocuje s ohledem na nejnovější statistické údaje. V roce 2000 stanovilo Valné shromáždění maximální výši příspěvku jednoho státu na 22 % celkového rozpočtu OSN.

Celková finanční situace OSN je již několik let velmi složitá. Řada členských států neplatí vyměřené příspěvky včas nebo v plné výši. Organizace spojených národů dokáže situaci řešit díky dobrovolným příspěvkům některých zemí a díky vlastnímu Provoznímu kapitálovému fondu (do něhož státy posílají zálohy vyměřených příspěvků) a půjčkám z rozpočtu na mírové operace.

Na konci roku 2003 činila výše nezaplacených členských příspěvků do řádného rozpočtu téměř 442 milionů dolarů. Ze 191 států zaplatilo příspěvky v plné výši 127, zbylých 66 své finanční závazky vůči organizaci nesplnilo.

Kromě řádného rozpočtu jsou členským státům podle upravené verze základní stupnice vyměřovány i příspěvky na financování mezinárodních tribunálů a mírových operací. Náklady na mírové operace OSN dosáhly v roce 1995 rekordní výše 3 miliard dolarů, a to hlavně kvůli misím v Somálsku a bývalé Jugoslávii. V roce 1999 klesl rozpočet na 889 milionů. Na konci roku 2001 se roční náklady na mírové operace OSN znovu vyšplhaly na téměř tři miliardy dolarů. Podíl na tom nesly rozsáhlé mise v Kosovu, Východním Timoru, Sierra Leone, Demokratické republice Kongo, Eritreji a Etiopii. K 1. červenci 2003 byl rozpočet schválený na dalších 12 měsíců necelých 2,2 miliardy amerických dolarů.

Nedoplatky příspěvků na mírové operace dosáhly na konci roku 2003 téměř 1,1 miliardy USD. Nezaplacení vyměřených příspěvků způsobilo zpoždění vyplácení náhrad státům poskytujícím své jednotky, vybavení a logistickou pomoc, což pro tyto země představuje nespravedlivou zátěž.

Fondy a programy OSN, například Dětský fond OSN (UNICEF), Rozvojový program OSN (UNDP) nebo Vysoký komisariát pro uprchlíky (UNHCR) mají samostatný rozpočet. Z větší části jsou financovány prostřednictvím dobrovolných příspěvků vlád, a dokonce i jednotlivců, jako je tomu v případě UNICEF. Specializované agentury OSN mají rovněž svůj vlastní rozpočet sestavený z dobrovolných příspěvků členských zemí organizace.