Mír a bezpečnostUdržování míru

 

Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru.

Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Dosud bylo celkem ustaveno 56 mírových operací, 43 z nich po roce 1988.

Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Operace tvoří vojenské a policejní sbory a civilní personál. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně.

Vojenské jednotky poskytují členské státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. V roce 2003 byly náklady na mírové operace přibližně 2,2 miliardy dolarů, což je přibližně 0,15 procenta celosvětových vojenských výdajů.

Od roku 1948 prošlo mírovými operacemi více než 750 tisíc vojáků, policistů a civilních pracovníků z téměř 130 zemí. Při plnění svých povinností jich 1910 přišlo o život (údaj k červnu 2004).

Mezinárodní rozměr konfliktů v globalizovaném světě

Novodobé konflikty jsou komplikované. Přestože mohou být v základě vnitrostátní, často situaci komplikují faktory, které do konfliktu přicházejí ze zahraničí. Podílejí se na tom nejen státy, ale i ekonomické zájmy a jiné vlivy. Dnešní vnitrostátní konflikty snadno získávají mezinárodní rozměr, ať už se jedná o mezinárodní ilegální obchod se zbraněmi, terorismus, migraci nebo poškozování životního prostředí. Například konflikty v Africe byly hrůznou kombinací vnitřního konfliktu a ilegálního obchodu s přírodními zdroji (nejčastěji diamanty), který sloužil k financování nákupu zbraní.

Díky své univerzálnosti jsou operace OSN velmi vhodným nástrojem k řešení konfliktů. Mají potřebnou legitimitu a zmírňují dopad cizí intervence na svrchovanost zemí. Příslušníci mírových sil nejsou v konfliktu zainteresováni, dokáží vidět místní problémy s odstupem, a mohou proto lépe podpořit dialog mezi znepřátelenými stranami. Otevírají tak dveře mírovému procesu, který by jinak nebylo možné nastartovat.

Aby byla mírová operace úspěšná, musí být splněno několik předpokladů. Patří mezi ně upřímné přání bojujících stran vyřešit své spory mírovou cestou, jednoznačný mandát, silná politická podpora mezinárodního společenství a zajištění dostatečných finančních i lidských zdrojů.

Splnění těchto předpokladů si může vyžádat i aktivní zapojení nestátních aktérů. Konflikty v Africe například ukazují, jak mohou být občanské války zneužity k prosazování soukromých zájmů a finančnímu obohacování. Na druhou stranu může přísun soukromého kapitálu zásadní měrou přispět k obnově hospodářství po skončení konfliktu.

Mezinárodní společenství se poučilo z dosavadních zkušeností a potenciál mírových operací OSN po mnoha stránkách posiluje. Tzv. Panel pro mírové operace, v jehož čele stál zmocněnec OSN Lachdar Brahímí, vypracoval v roce 2000 z podnětu generálního tajemníka plán reformy mírových sil.

Rada bezpečnosti a další orgány se nyní zabývají zásadními otázkami, jako je zlepšení připravenosti, zvýšení rychlosti nasazení, posílení potenciálu příslušníků mírových jednotek a zajištění politické a finanční podpory ze strany členských států.

Operace mohou mít různé podoby a formy a v měnících se podmínkách se neustále vyvíjejí. Mezi hlavní cíle mírových operací patří:

  • Udržování příměří a oddělování vojenských sil – mírová operace fungující byť jen v podmínkách omezené dohody mezi znepřátelenými stranami může vytvořit atmosféru potřebnou k vyjednávání.
  • Preventivní rozmísťování mírových sil – přítomnost mírových sil před vypuknutím konfliktu může přispět ke zprůhlednění sporné situace a podpořit její politické urovnání.
  • Ochrana humanitárních operací – v mnoha konfliktech jsou civilisté záměrně využíváni k dosažení politických cílů. Příslušníci mírových sborů jim proto zajišťují ochranu a umožňují přísun humanitární pomoci. Jednotky se tak ale mohou dostat do nesnadné politické situace a jejich vlastní bezpečnost může být ohrožena.
  • Realizace celkového mírového urovnání – komplexní mírové operace založené na úplném mírovém urovnání mohou pomáhat v různých oblastech, např. zajišťování humanitární pomoci, dohled nad dodržováním lidských práv, monitorování voleb či koordinace hospodářské obnovy.

Žádný výčet úkolů mírových sil však nemůže být úplný. Budoucí konflikty pravděpodobně budou přinášet nové složité problémy. Účinná odpověď na ně bude vyžadovat inovativní využívání dosavadních nástrojů.