Mír a bezpečnostObnova míru

 

Obnovou míru rozumíme použití diplomatických prostředků s cílem přimět znepřátelené strany, aby ukončily válečné operace a zahájily jednání o mírovém urovnání sporu. Spojené národy disponují řadou prostředků k ukončení a urovnání konfliktů a řešení jejich prvotních příčin. Rada bezpečnosti může doporučit způsob ukončení sporu nebo požádat o zprostředkování generálního tajemníka OSN. Ten pak může vyvíjet diplomatický tlak a podpořit řešení sporu cestou vyjednávání.

Generální tajemník hraje při obnově míru zásadní úlohu nejen prostřednictvím svých osobních zásahů, ale i tím, že na specifické úkoly, jako například vyjednávání a zjišťování údajů, deleguje zvláštní pověřence či mise. Podle Charty OSN je generální tajemník oprávněn předložit Radě bezpečnosti k projednání jakoukoli záležitost, která se může týkat potenciálního ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti.

V zájmu urovnávání sporů může generální tajemník využívat svého osobního vlivu, jinými slovy preventivní diplomacii. Jeho nestrannost je jednou z nejvýznamnějších předností OSN. V mnoha případech tímto způsobem dokázal odvrátit konflikt nebo zprostředkovat dohodu o příměří a míru.

V roce 1988 vedl například osobní zásah generálního tajemníka k ukončení osm let trvající války mezi Íránem a Irákem. V Afghánistánu v témže roce vedla zprostředkovatelská činnost generálního tajemníka a jeho pověřence k dohodě a následnému stažení sovětských vojsk ze země. Dokladem jiných jeho mírotvorných aktivit jsou i Kambodža, Střední Amerika, Kypr, Blízký východ, Mosambik či Namibie.