Humanitární otázky

 

Organizace spojených národů poprvé koordinovala humanitární operace ve zdevastované Evropě po druhé světové válce, během níž bylo vysídleno obrovské množství lidí. Od té doby OSN pomáhá ve všech případech, kdy následky přírodních nebo člověkem zaviněných neštěstí přesahují schopnost zasažených států účinně reagovat. V současné době je tak OSN hlavním poskytovatelem nouzové i dlouhodobé pomoci, je katalyzátorem činnosti vlád a humanitárních organizací a hájí zájmy postižených lidí.

Každý rok jsou lidé nuceni opustit své domovy v důsledku různých konfliktů a přírodních pohrom. Jen v roce 2002 měly přírodní katastrofy na svědomí vysídlení 5,8 milionu lidí a 14,8 milionu nových uprchlíků. V roce 2003 zapříčinily smrt zhruba padesáti tisíc lidí a způsobily škody přesahující 60 miliard dolarů. Podle UNDP mají 94 procent přírodních pohrom na svědomí cyklony, záplavy, zemětřesení a sucha. Nezanedbatelnou roli sehrály rovněž vlny horka a lesní požáry. Podle zprávy UNDP z února 2004 pochází naprostá většina obětí (98,2 procenta) z rozvojových zemí. To jasně dokazuje, jak chudoba, populační tlaky a poškozování životního prostředí prohlubují utrpení lidí a rozsah škod.

Dvě koncepce: okamžitá pomoc a preventivní opatření

Tváří v tvář obnoveným konfliktům a rostoucímu počtu obětí i finančních škod rozvíjí OSN dva základní přístupy. Na jedné straně se snaží poskytnout obětem okamžitou pomoc, a to především prostřednictvím operačních orgánů, na straně druhé usiluje o zlepšení preventivních strategií, které by umožnily těmto krizím předcházet.

Co nejdříve po katastrofě se OSN a její agentury snaží do oblasti dopravit humanitární pomoc. Jen za rok 2002 vypsal Úřad pro koordinaci humanitární pomoci 24 meziresortních sbírek, jejichž prostřednictvím se podařilo získat více než 4,2 miliardy dolarů, jež pomohly 35 milionům lidí v osmnácti zemích a oblastech světa. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky ročně poskytuje pomoc více než dvaceti milionům lidí. Světový potravinový program OSN každý rok zajistí výživu pro 110 milionů lidí.

Cílem prevence katastrof je minimalizace zranitelnosti jednotlivých společenství a řešení příčin katastrof souvisejících s lidskou činností. Agentury OSN kladou velký důraz na zavedení systémů včasného varování, jakožto prostředku krátkodobé prevence. Organizace OSN pro výživu a zemědělství monitoruje hrozící hladomory, Světová meteorologická organizace vypracovává předpovědi výskytu tropických cyklonů a monitoruje nebezpečí sucha, Rozvojový program OSN pomáhá ohroženým zemím vypracovat krizové plány a další opatření zvyšující míru jejich připravenosti.

Prevence konfliktů zahrnuje strategie jako preventivní diplomacie, preventivní odzbrojení a prosazování lidských práv. Dlouhodobé preventivní strategie řeší hlubší příčiny konfliktů. Zaměřují se na posílení bezpečnosti, hospodářského růstu, dobrého vládnutí a respektování lidských práv. Tyto metody jsou i nadále nejefektivnější ochranou před různými katastrofami, jak přírodními, tak zaviněnými lidmi.

Přehled a obsah kapitol k tématu: