Ekonomický a sociální rozvoj

 

Organizace spojených národů je nejvíce spojována s otázkami míru a bezpečnosti, ve skutečnosti ale proudí valná většina zdrojů OSN na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Tento závazek je také zakotven v Chartě OSN. Solidní životní úroveň všech lidí je ostatně základním předpokladem trvalého míru a bezpečnosti. Činnost OSN na podporu rozvoje má zásadní vliv na život milionů lidí na celém světě.

Mnoho hospodářských a sociálních změn, které se odehrály v posledních 50 letech, bylo výrazně ovlivněno činností OSN. Světová organizace definuje priority a cíle mezinárodní spolupráce v zájmu rozvoje a vytváření příznivého ekonomického prostředí.

Série Mezinárodních dekád OSN pro rozvoj, vyhlašovaných postupně od začátku 60. let, vedla ke stanovení různých cílů a vyzdvihování různých problémů v oblasti rozvoje, jejich smysl však zůstával shodný: mezinárodní společenství musí dospět ke snížení rozdílů mezi průmyslově vyspělými a rozvojovými zeměmi.

Od 90. let minulého století uspořádala OSN řadu mezinárodních konferencí, které se staly základnou pro formulování a prosazování klíčových cílů rozvoje. Z nich vzešla potřeba zahrnout do rozvojových programů i otázky postavení žen, lidská práva, trvale udržitelný rozvoj či ochranu životního prostředí. Nyní je pozornost upřena na uplatňování závazků z těchto konferencí.

Rozvojové cíle desetiletí

Na Summitu tisíciletí v roce 2000 přijaly členské země tzv. Rozvojové cíle tisíciletí, rozsáhlý plán, v jehož rámci byly stanoveny dílčí cíle, jejichž dosažitelnost je měřitelná. Cíle jsou specificky zaměřeny na tyto oblasti: vymýcení extrémní chudoby a hladu, dosažení základního všeobecného vzdělání pro všechny, podpora rovnosti pohlaví a zlepšení postavení žen, snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdravotní péče o matky, potírání AIDS, malárie a jiných infekčních nemocí, dosažení trvale udržitelného rozvoje a vytvoření globálního partnerství pro rozvoj.

Mezinárodní diskuse o hospodářských a sociálních otázkách jasně ukazují, že bohaté i chudé země sdílejí zájem na řešení problémů přesahujících hranice jednotlivých států. Otázka postavení uprchlíků, organizovaný zločin, AIDS nebo pašování drog jsou považovány za globální problémy, které vyžadují koordinovaný postup. Dlouhodobá chudoba a nezaměstnanost v jednom regionu má rychlý dopad i v jiných oblastech. Podobně se projevují i důsledky ekonomické globalizace: finanční nestabilita v jedné zemi se téměř okamžitě projeví na trzích mnoha jiných zemí.

Mezi státy rovněž sílí shoda v tom, že demokracie, lidská práva, přímá účast na rozhodování a lepší postavení žen podporují hospodářský a sociální rozvoj.

Přehled a obsah kapitol k tématu: